Týden v Canmore

Dobrý den, vážené dámy a páni. Už jsme přes týden v Canmore a od posledního příspěvku se toho moc nezměnilo. To, že Monča má práci, už víte. Dělá v kavárně Bagel a už má za sebou dvě zaučovací šichty. Bagely (pozn. bagel je chlebový produkt z pšeničného těsta tradičně tvarovaný do tvaru prstence - wikipedie:).

Bagel

Kavárna Bagel

Monča se vrací z práce plná úvah o tom, zda do toho a toho bagelu patří nebo nepatří okurka, které druhy bagelů se půlí vodorovně a které svisle atd. Ale její přání zkusit si práci v kavárně se vyplnilo, což je super.

Já se toulám ulicemi městečka Canmore a hledám práci. V pondělí se jdu zeptat na job, překvapivě taky v kavárně kousek od místa, kde pracuje Monča. 

V úterý se stěhujeme do našeho nového podnájmu k polákovi Michalovi. Budeme bydlet ve sklepě (neboli v "basementu", ty se tady pronajímají zcela běžně) a budeme ho mít celý pro sebe. Michal, který měl špatné zkušenosti s předchozími nájemníky, nám slevil na ceně, aby nás k sobě nalákal. Prý jsme se mu zdáli jako bezproblémoví lidé (to nás ještě nezná:P).

Jak psala Monča, koupili jsme v pondělí v Calgary auto. Zatím šlape hezky, ale předevčírem se rozsvítila kontrolka "check the engine" (zkontroluj motor). Snad půjde jen o nějakou prkotinu a v servisu to resetují. Před tím, než jsme auto koupili, jsme ho nechali v Calgary proklepnout českým automechanikem Petrem, což všem (kteří stejně jako já autům nerozumí) doporučuju.

Dnes jsme se byli podívat na kopec Ha Ling (2407 m.n.m.) kousek nad Canmore. Je to taková místní Lysá (i když tam není tolik lidí a nahoře není hospoda). Pod kopec se jede z města 10 minut a výšlap zabere cca 2 hodiny a něco.

Vrchol Ha Ling peaku s městečkem Canmore za námi.

Pár postřehů ze života v Kanadě:

- všichni jsou extrémně zdvořilí. Klasický pozdrav je How is it going? (Ja to jde). Znamená to, že v podstatě s každým můžete zabřednout do rozhovoru, i když je to úplný cizinec.

- Plátky šunky jsou tlustší než u nás.

- Pivo je docela dobré, čekal jsem, že to bude horší.

- Skoro každý tady vše nakupuje věci přes internet. Já jsem včera koupil Samsung Galaxy S5 od člověka z facebooku (můj mobil tady nefunguje).

To je zatím vše. Dnes nás čeká Halloweenská párty. Mějte se všichni skvěle!

První dny

Tak jsme zase tu...
Prvních pár dní proběhlo ve znamení zařizování a troška toho lezení se tam taky vlezlo. Založit si účet u banky, nové telefoní číslo, hledání bydlení a nakonec koupě auta.
V neděli jsme si našli čas na lezení venku a jeli jsme se podívat do oblasti Grassi Lake. Barča zde měla projekt, tak jsme ji jeli podpořit a trošku si taky zalézt. Na mě už byla teda pekelná zima, takže jsem si dala jen jednu cestu a musela jsem se hodně přemáhat abych nenadávala. Adam si vylezl 5.11c a 5.12a, ale byl taky promrzlý na kost. Mezitím co Barča ještě pokusovala jsme se šli podívat na jezera co byla u skal. Byla to naprostá nádhera, typická kanadská krajina.. Přecházel nás zrak.

Grassi Lake

Spokojený Adam u Grassi Lake

Po skalním výletu nás čekala prohlídka ubytování, které jsme si vybrali přes internet. Uvítal nás sympatický majitel (Polák). Ubytování vypadalo taky dobře - basement, akorát bez nábytku, ale celé bydlení v dolním patře by bylo jen a jen pro nás dva, tak jsme si řekli, že si to ještě rozmyslíme a dáme mu vědět.
Další den nás čekalo již zmíněné zařizování...
Nejprve jsem si byla zařídit SIN number: číslo, které má každý kdo dostal pracovní víza. Vyřizovala jsem si to u nějaké paní černošky a docela jsem se pobavily, když jsem se několikrát přeřekla se svojí angličtinou..
Pak nás čekala návštěva v bance, kde jsme měli domluvenou dokonce i schůzku. Ještě, že byl Adam se mnou, protože jsem pánovi nerozuměla skoro nic. Slang o bankovnictví z tohoto odvětví jde mimo mě. Nakonec všechno dobře dopadlo a debetní karta je moje.
Další blok zařizování byl v Telusu (mobilní operátor), na můj mobil nová sim karta fungovala, ale na Adamův bohužel ne, takže si bude muset koupit nový telefon :(.
Po hektickém vyřizování ve městě nás čekal ještě večerní výlet do Calgary, kde si Adam sjednal schůzku s pánem, který prodával auto: Toyotu Siennu s postelí v autě a kompletním campingovým vybavením včetně, rybářského prutu, nádobí a dalších různých věcí..
Auto se nám moc líbilo a šli jsme do něj.

Naše nová kára s kempingovou výbavou

Dnes ráno jsem se probudila trošku nervózní, protože mě čekal první pracovní pohovor v životě a ještě k tomu v angličtině...
Šla jsem na pohovor do kavárny Bagel, tady v Canmore. Barča tu pracuje a dohodla mi pohovor. Ráno jsem se tedy stavila v kavárně a nahlásila se, že mám pohovor s majitelem. Sedla jsem si v kavárničce a majitel během chviličky přišel. Adam seděl ob pár stolů dál a dělal mi z dálky oporu. Pohovor trval něco málo přes půl hodinky a výsledek dopadl výborně s tím, že nastupuju do práce v pondělí :) juchu, doufám, že o bude stát za to, věřím, že jo.

Šťastná Momo

Po pohovoru jsme to šli oslavit tréninkem na stěnu, kde nás čekalo školení a splnění testu, abychom mohli lézt na stěně a jistit se s Adamem. Docela sranda. Museli jsme ukazovat jak se správně cvakají expresky, jak se správně navázat, zkontrolovat spolulezce, jistit a chytat pády. Nakonec jsme s Adamem prošli, ale bylo to jen tak tak ... Ne bylo to v pohodě, jen by se to spíše mělo dělat u lidí co jsou na stěně úplně poprvé nebo si nejsou něčím jisti... Třeba v u nás v ČR si myslím, že by takové kontroly, když jde někdo poprvé lézt byly na místě. Po lezení jsme si byli zaplavat v bazénů, naložit se ve vířivce a zakončili jsme to super obědem.
Teď sedíme doma je 18:30h a asi si dáme místní víno.
Tak se mějte všichni krásně a zase někdy!! Chybíte mi :)

Začátek

Ahoj všichni! Zdravíme z městečka Canmore. Teprve včera jsme sem dorazili, ale jelikož jsme velmi busy (čti bizy - zaneprázdnění), sotva jsme stihli založit tento blog. Navíc za půl hodiny jdeme na stěnu, takže tento příspěvek určitě dnes nestihnu dopsat...

Než ale začneme popisovat naše dobrodružství v Kanadě, vezmeme vše hezky od začátku. Vše začalo, když se moje mamka seznámila s mým taťkou před třiceti lety v horské chatě na Pradědu... no dobře, to je trochu moc od začátku. Zkusím to znova. Vše začalo, když jsme spolu s Mončou před čtyřmi lety nasedli na letadlo do jihoafrické republiky... sakra to ještě není ono a navíc tuhle story všichni znáte. Tak jinak.

Vše začalo, když Monča dostala pracovní víza do Kanady v dubnu tohoto roku... Rozhodli jsme se, že hned po našem pracovně-lezeckém létě ve Skandinávii vyrazíme. Ale kam? Já jsem navrhnul Vancouver. Jenomže Monči se do velkého města nechtělo. Byli jsme plní pochybností, kam jet a jestli vůbec jet. Někdyv těch dobách plných nejistoty a obav o naši budoucnost přišel rozhodující zvrat. Monči se ozval kamarád Ondra, který se svou přítelkyní Barčou bydlí ve městečku Canmore v provincii Alberta. Navrhnul nám ať přijedeme za nimi... nemusel nás ani trochu přemlouvat - krásné horské prostředí a množství skal okolo mluvilo samo za sebe.

Sbalili jsme si našich pět švestek a vyrazili jsme. Naše odysea začala na lavičkách ruzyňského letiště, hned vedle obří lego stavebnice a skupiny upovídaných japonek. Společnost nám dělali Zdeňa s Brepotou, kteří vyráželi jiným ranním spojem do Španělska za mým taťkou (svět je malý). Potom už jsme nastoupili na první letadlo do Frankfurtu, kde nás čekalo několikahodinové čekání. Následované několikahodinovým letem. Nudu přerušilo lehce adrenalinové čekání na vízum v Halifaxu, potom slabá dvouhodinovka na letišti a dalších (ale naštěstí už posledních) šest hodin v letadle do Calgary. Sice jsme měli doletět na místo v deset večer, ale několik časových pásem nám natáhlo den tak, že jsme se už samou nudou málem zbláznili. O nějakém jetlagu (jetlag - pásmová nemoc) asi nemohla být řeč, protože jsme stejně byli z Ruzyně tak nevyspaní, že naše těla nevěděla která bije. V posledním letadle jsme usli, ale abychom si naši cestu užili do poslední kapky (napadá mě abychom si vypili hořký pohár až do dna), tak nás vzápětí probudilo řvoucí mimino na sedadle za námi.
Na letišti už nás čekal Ondra a naložil nás do auta. Vyrazili jsme směr Canmore, Monča usnula okamžitě, já jsme se statečně držel tak deset minut a potom jsem usnul někdy uprostřed rozhovoru s Ondrou.
Dorazili jsme asi v jednu ráno a díky Ondrovi jsme začali náš pobyt nejlépe jak jsme mohli - lezením. Vyšlápli jsme si do sportovní oblasti Lookout, kde jsme se seznámili s místním bušičem Gregem a českým bušičem Honzou Hermanem. Na slunci bylo krásně teplo, jenže jakmile zašlo, byla zima znát. Počasí spíše na bouldering, ale na ten si tady budeme muset nechat zajít chuť. Dali jsme si 5.11c na rozlez (6c+), potom Tetris 5.12a (7a+) a ještě jedno 5.12b. Lezení mě dost překvapilo - super cesty na zajímavém vápenci. Jen kvalita skály kolísá... o tom jsem se přesvědčil v poslední cestě. Až k poslední expresce bylo vše ok, a dolez k řetězu vypadal lehčí. Těsně před řetězem jsem chytil madlo a odporoučel jsem se s ním do údolí. Helmy pro jističe tady asi nebudou od věci.

výšlap na Lookout

Monča flashuje Tetris 5.12a (7a+)

Tak už chápete, proč se sektor jmenuje Lookout (vyhlídka)? :)

Ondra nastupuje do rozlezovky

Adam v 5.12b - SOS (skoro onsajt)

Večer nám Ondra připravil kuře na pivu (doslova ugriloval kuře s plechovkou v prd...) a degustovali jsme místní pivo, víno a český calvados. Někteří degustovali až moc, a tak byl sobotní den ve znamení únavy. Přes den jsme vyrazili do města, na nákupy, navštívit Ondru v práci a večer jsme vyrazili očíhnout místní stěnu. Bouldrovka byla hezká a velká, jen postavené bouldry po barvách v "americkém" stylu. Obří chyty, struktury, nátahy, zajímavé sekvence. Stěna vypadala taky zajímavě ale bohužel dost kolmě. Potom jsme si zašli do vířivky (vstup na stěnu automaticky zahrnuje i bazén atd.) a večer jsme fičeli s Barčou domů, klidný večer jsme si pojistili tím, že jsme si radši nekoupili žádný alkohol...

Tak to je prozatím vše. Teď nás čeká shánění práce, bydlení a auta. Monča jde v úterý na pohovor do kavárny, kde pracuje Barča, tak jí držte palce.
Na závěr bychom chtěli moc poděkovat Ondrovi s Barčou, že nám poskytli bydlení a pomáhají nám! Díky:)

Adam zapomněl ukázat našeho nového kamaráda 

Vítejte našem novém blogu

Vítejte na našem novém blogu, který jsme si s Adamem založili. Budeme zde psát o našem cestování a bydlení v Kanadě a okolí. Doufáme, že vás naše články budou bavit :) ...

V letadle před příletem do Calgary